Andělé

Poslední dobou cítím kolem sebe plno zvláštních věcí. Tím nemyslím vůni jara, teplo z paprsků sluníčka a všeobecnou radost, že je konec zimy a přichází nádherné roční období. Cítím změny v sobě, které mi otevírají dveře k velmi důležitému člověku.

Ten člověk jsem já. Ne, není to nabubřelost nebo sobeckost. S pomocí druhých a s pomocí mé velké houževnatosti jsem zjistila, že právě na vztahu k sobě samé musím hodně pracovat. Zní to jako velmi jednoduchá věc, která se jen tak lehce nedělá. 

Ale jak už jsem psala, když se do něčeho zahryznu, jen tak nepustím. V tomto případě bych ublížila sama sobě, a to se opravdu nedělá. Mění se můj přístup a mé uvažování. Začala přicházet lehkost, krása a radost z úplně normálních věcí. 

Cítím v sobě energii a cítím energii ostatních lidí, kteří jsou něčím výjimeční. Najednou poznávám lidi, kteří jsou jako andělé. V jejich přítomnosti cítím pohodu a klid, teplo a oporu. Dává mi to jiný pohled a jiný rozměr. Občas se mi z toho až zamotá hlava.

Najednou je kolem mě takových "andělů " víc a já cítím klid a zároveň bušení srdce. Situace, kdy jsem s kamarádem na večeři, probíráme při jídle život a on najednou mě vezme za ruku. Tak to není žádný zázrak, ale to co jsem cítila, už úplně normální nebylo.

Teplo, brnění prstů, zvláštní závan kolem mého těla. Málem mi zaskočila kreveta v krku. Vždy mi říkal, že je můj anděl a já se jen smála. Teď už vím, jak to myslel. Potom se objevila v restauraci paní, vlastně už babička, která tam byla jako omylem. Dala jsi sklenku vína a chléb, a ta energie co z ní šla byla až omamná. 

No co Vám budu říkat, v jeden den takových zážitků je už síla. A druhý den? Venku u mě přibrzdí auto a když jsem se podívala na poznávací značku, měl tam kromě čísel i slovo ANDEL . Tak to už jsem se musela nahlas smát a opravdu poděkovat, jakou mám teď skvělou péči. 

Cítím ,že i já tuto " péči " mohu předat. Je to nádherný pocit plný emocí a energie, zážitků a nezapomenutelných chvil.