Život ve třech

S postupem času se na tento můj zcela zvláštní příběh koukám s humorem, ale věřte mi, že v tu chvíli mi bylo hodně ouvej:) . Byla jsem po rozvodu a prožívala dost těžké období. Absolutně jsem nic nečekala a najednou se objevil "on". 

Sympaťák, věkově ke mně, velmi pozorný, komunikativní a rozvedený, prostě fajn.  Inteligence, humor, společné zájmy a i pohled na život. Randění bylo hezký a romantický. Pokaždé květina-moje milované tulipány, návštěvy čajovny nebo kavárny, nabídnutá mužská pomoc. Že by značka ideál? 

Strašně dobře vařil, chodila jsem  z práce a čekala mě úžasná večeře a k tomu sklenička Prosecca. Byla jsem spokojená. Samozřejmě došlo i na intimní sblížení, kde to bylo trošku "jiný" a chladný, ale v tom chce někdy čas- to jsem si pak říkávala dost často:):):).

Po měsíci navrhl společný víkend. Měla jsem vybrat místo a jelo se. Určitě plno žen pochopí, jak jsem vyšilovala, co sebou vzít...tím myslím to nejkrásnější prádlo, košilku a atd...

Jeli jsme vlakem, hotel byl od nádraží kousek. Čekal nás krásný pokoj s úžasnou koupelnou a já se těšila, jak prožijeme nádherný víkend. Při vstupu do pokoje následoval v podstatě velmi rychlý úprk ven z pokoje. Sice jsem se divila, ale ok..jdeme do města a na večeři.

Procházka hezká, večeře v malebné italské rodinné restauraci a návrat do pokoje, kde jsem očekávala krásnou noc. Sprcha, úžasné prádlo a... nic. Nudnej film a spánek. Tedy usnul přítel. Já natáhla džíny a triko, seběhla do hotelového baru na panáka a šla jsem vše zaspat. 

Ráno jsem napustila vanu s představou společné koupele. No byla jsem naivní a vana byla jen pro mě. Nepomohly žádné ženské zbraně! Bylo to marný... Přítel byl uražený, že jsem neocenila skvělý večer u filmu a tak už zbytek výletu bylo dusno. Já jsem si říkala, že prostě neměl svůj den a že jeden víkend nic neznamená. 

V podstatě jsem netušila, že tím to všechno začalo a mělo mě to trknout. Po návratu domů mi řekl, že ví, že selhal, miluje mě a chce být se mnou..a ať si klidně najdu milence...velmi shovívavý muž:). Trošku jsem nechápala a dělala, že tomu nerozumím. Posléze mi za pár dní volala jedna dáma a ejhle, objevila se jeho manželka!

Velmi příjemný hovor, kdy sem si vyslechla jaká jsem, co je on a co chce ona-ať se klidím!  Prostě manželský trojúhelník, tedy zatím...později to začalo růst v jiný geometrický útvar:). 

Neskončilo to jedním telefonátem. Na manželku mého přítele jsem velmi zapůsobila a dokonce mi nabízela přátelství- asi mé charisma nebo její sklony k ženám? Jsem prý fajn ženská, tak nepůjdeme na kafe??? Také mi nabízela sdělení něčeho, co mě bude šokovat. Nechtěla jsem nic slyšet, čekala jsem pomluvy a výmysly. Samozřejmě jsem odmítla. A chování přítele v té době? 

Výmluvy na práci, školení, syna a pak i ženu...kecy,kecy, kecy! Už jsem věděla, že tohle nedám a jen jsem chtěla vše ukončit jako dospělý člověk. Ale čekalo mě obrovský překvapení. Blížily se mé narozeniny a prý mě čeká bomba. Věřte, že doslova. Jako holka jsem čekala večeři, parfém, kabelku, prostě cokoliv, ale tohle mělo být výjimečné!

Měla jsem večer přijet k němu do bytu, ale on tam nebude. Prý jsem dlouho strádala, tak mi to chce vynahradit. To už jsem tušila, že zazvoní u dveří gigolo a já budu přemýšlet, jak mu poděkovat za jeho služby a vyhodit ho, aniž by odvedl zaplacenou "službu".

Řekla jsem, že jestli jde o tenhle druh dárku, tak nemám zájem. No a přítel mě ujistil, že tam nebude jeden, ale hned tři a ještě ne cizí, ale jeho kámoši. Můžu Vám říct, že jsem byla zcela v šoku a s jeho údivem jsem tento nezapomenutelný dar odmítla. 

Byl velmi překvapený a myslel si, že jsem prý víc do světa:). Tím jsem to s ním uzavřela nadobro, ale to jsem nevěděla, že největší šok mě bude teprve čekat. Byla to zpráva, která vše vysvětlila a rozklíčovala situace, které jsem s ním prožívala. 

Pozdě večer, kdy jsem odmítla "dar" mi zavolal, že mi za vše děkuje a hlavně za to, co jsem mu přenechala. Absolutně jsem to nechápala. Už jsi tak dlouho neužil a v tom to prasklo. Byl to jeho boj..jestli spíš ženy nebo muži, sice tvrdil obojí, ale já jsem v týhle pozici nemohla a nechtěla být. 

 Cítila jsem se jako žena hrozně a mé sebevědomí bylo na bodu mrazu. V podstatě jsem ho chápala, protože on sám asi nevěděl, kdo ho víc bere,ale přece to bylo tak jasný...aspoň jemu!

Byl konec! Já se chvilku dostávala ze šoku, že jsem prožila pár měsíců s bisexuálem, který se sice do mě zamiloval a byla jsem jeho "sluníčko", ale to krásné, co do vztahu dvou milujících lidí patří, dával někomu jinému a to mužům. 

 Byla to  velká životní zkušenost, kterou ne každý zažije. Vím, že to nebyla chyba ve mně a hlavní je, že už se opět cítím jako žena, která se líbí mužům. A on? Konečně se rozvedl, párkrát mi volal, že jsem úžasná žena, která mu lidsky schází a věří, že si vše ještě rozmyslím...no žít se dvěma muži opravdu nedokážu! Že bych byla moc zásadová:)?